Prokrastinace

Prokrastinace test: zjisti, před čím utíkáš

6. října 2026 · 7 min čtení

Dvanáct tvrzení, tři bloky a hlavně výklad výsledku. Nezjistíš, jestli odkládáš, ale co to u tebe spouští.

Prokrastinace test: zjisti, před čím utíkáš

Většina testů na českém internetu ti na konci oznámí, že prokrastinuješ. To už víš, jinak bys to nehledal. Tenhle prokrastinace test je postavený jinak. Nezjišťuje, jestli odkládáš, ale co odkládání spouští, protože na každou příčinu zabírá něco jiného.

Není to vyšetření ani diagnóza. Jsou to tři minuty s tužkou, po kterých budeš vědět, jestli ti vadí samotná práce, nejasné zadání, nebo telefon na stole.

Prokrastinace test: dvanáct tvrzení

U každého tvrzení si napiš číslo od 1 do 5. Jednička znamená „to nejsem já", pětka „to je přesně ono". Piš si to, v hlavě se to nespočítá.

Blok A

1. Když se na ten úkol podívám, udělá se mi fyzicky nepříjemně.
2. Odkládám hlavně věci nudné, ne ty těžké.
3. Radši udělám tři malé úkoly než jeden velký, i když ten velký je důležitější.
4. Kdyby to udělal někdo za mě, okamžitě se mi uvolní.

Blok B

5. Nevím, čím u toho úkolu začít.
6. Bojím se, že to odvedu špatně, tak s tím ještě nezačnu.
7. Když to konečně udělám, bývá to lepší, než jsem čekal.
8. U některých zakázek si nejsem jistý, že na to vůbec mám.

Blok C

9. Sednu k práci a za minutu jsem v telefonu, aniž bych si vzpomněl, že jsem ho bral do ruky.
10. Začnu uklízet, vařit nebo odpovídat na maily, místo abych udělal to hlavní.
11. Když mě něco zaujme, přepnu na to hned.
12. Večer nevím, čím jsem den vyplnil, ale hotové to není.

Sečti body zvlášť za každý blok. Každý vyjde mezi 4 a 20.

Jak si výsledek přečíst

Nejdůležitější není celkový součet, ale který blok vyšel nejvýš.

Blok A nejvýš: averze k úkolu. Protivná ti je samotná práce. Typicky fakturace, reklamace, reporty pro klienta, přepisování nabídky pošesté. Nejde o to, že je to těžké. Je to otravné.

Blok B nejvýš: nejistota. Nebrání ti nechuť, ale nejasnost. Máš v seznamu položku „web pro Novákovy" a nevíš, co je první krok. Dokud je úkol takhle velký, mozek si najde cokoliv menšího.

Blok C nejvýš: impulzivita. Úkol ti nevadí a víš, jak na něj. Jen se k němu nedostaneš, protože cestou něco cinkne.

Když vyjdou dva bloky skoro stejně, ber oba. Když jsou všechny tři pod 10, odkládání asi není tvůj hlavní problém a máš jen moc práce. To se řeší škrtáním, ne disciplínou.

Příčiny prokrastinace, které test odhalí

Ty tři bloky nejsou vymyšlené. Vycházejí z meta analýzy Piersa Steela, která v roce 2007 prošla 216 prací a 691 korelací a hledala, co prokrastinaci předpovídá nejsilněji.

Nejsilnější vztah měla svědomitost, korelace minus 0,62. Pak impulzivita, 0,41. Pak averze k úkolu, 0,40. Sebeúčinnost, tedy důvěra, že na to máš, minus 0,38. Blok C je ta impulzivita, blok A averze, blok B sebeúčinnost.

Příčiny prokrastinace tedy nejsou o lenosti. Jsou popsané a měřitelné, a proto má smysl vědět, která z nich je tvoje. U lidí na volné noze se k tomu přidává jedna věc navíc: nikdo si nevšimne, že to neděláš. Jak se tenhle mechanismus chová konkrétně u podnikání, rozebírá článek o tom, proč prokrastinace u podnikatelů míří zrovna na to nejdůležitější.

Proč člověk prokrastinuje, i když ví, že si tím škodí?

Protože odložením si hned uleví. Fuschia Sirois a Timothy Pychyl to v roce 2013 popsali jako přednost krátkodobé regulace nálady. Současné já si spraví náladu a následky nese budoucí já. Není to selhání rozumu, je to velmi rychlé rozhodnutí ve prospěch dneška.

Co je prokrastinace?

Dobrovolné odložení něčeho, co jsi měl v plánu udělat, i když víš, že si tím situaci zhoršíš. Když odložíš věc, kterou dělat nemáš, to není prokrastinace, to je priorita.

Je prokrastinace nemoc?

Není. Prokrastinace není uznaná porucha ani v ICD, ani v DSM, tedy v žádném z platných diagnostických systémů. Napsal to v roce 2023 tým Fredericka Rista ve Frontiers in Psychology, který se zabýval právě tím, jak odlišit těžké případy od běžného odkládání.

To neznamená, že se tím nedá doopravdy trpět. Steel ve své přehledové práci uvádí, s odkazem na Harriotta a Ferrariho, že chronicky se odkládání týká asi 15 až 20 procent dospělých. Když ti to bere práci, spánek a vztahy a trvá to měsíce, je to na rozhovor s psychologem, ne na další aplikaci. Test výš o tomhle nerozhoduje a rozhodovat nemá.

Léčba prokrastinace, nebo spíš jiný systém?

„Léčba prokrastinace" se hledá hodně často a to samo ukazuje, jak to lidi cítí. Jako něco, co se jim děje. U velké části případů ale stačí změnit postup, a žádná z těch změn není o vůli.

Na blok A zmenši první krok tak, aby byl až směšný. Ne „vyfakturovat září", ale „otevřít fakturační appku". Averze se váže na představu celé té otravné hodiny, ne na první klik. A nudné věci se dají slepit: všechny faktury jednou měsíčně ve stejný čas, aby se o nich nerozhodovalo dvanáctkrát.

Na blok B si do seznamu nepiš úkol, ale první větu. „Web pro Novákovy" není úkol, „napsat Novákovým tři otázky k obsahu" je úkol. Když jich v seznamu máš dvacet a všechny vypadají stejně naléhavě, pomůže je protřídit podle Eisenhowerovy matice a většinu z nich poslat do kolonky „počká".

Na blok C uber možnosti, ne zvyšuj vůli. Telefon do druhé místnosti, prohlížeč s jednou kartou, timer na 25 minut. Impulzivita se neporazí předsevzetím, porazí se tím, že to lákavé není po ruce.

Jak přestat prokrastinovat, když se mi nechce vůbec nic?

Nastav si pět minut a dělej jen první krok, ne celý úkol. Dohoda je, že po pěti minutách můžeš skončit. Motivace nepřijde před prací, přijde až v ní.

Co si z toho odnést

Test ti neřekne, jak jsi na tom špatně. Řekne ti, jestli potřebuješ menší kroky, jasnější zadání, nebo prázdný stůl. Udělej si ho ještě jednou za měsíc a srovnej bloky, ne součet.

A pak to někam zapiš, protože v hlavě se to neudrží. Jestli na to hledáš nástroj, srovnání najdeš v přehledu nejlepších aplikací na úkoly. Boss Me je v něm taky, dělá právě to první: tlačí tě pojmenovat jeden krok na dnes místo seznamu dvaceti přání.

Zdroje

• Lay, C. H. (1986). At last, my research article on procrastination. Journal of Research in Personality, 20, 474-495.
• Steel, P. (2007). The nature of procrastination: A meta-analytic and theoretical review of quintessential self-regulatory failure. Psychological Bulletin, 133(1), 65-94.
• Sirois, F., & Pychyl, T. (2013). Procrastination and the priority of short-term mood regulation: Consequences for future self. Social and Personality Psychology Compass, 7(2), 115-127.
• Rist, F., Engberding, M., Hoecker, A., Wolf-Lettmann, J., & Fischbach, E.-M. (2023). Diagnostic criteria to differentiate pathological procrastinators from common delayers: a re-analysis. Frontiers in Psychology, 14, 1147401.